Navigace

Obsah

Liblín

Hřbitov Hřbitov
Kostel v Liblíně  Kostel v Liblíně
Křížek na Liblínském hřbitově  Křížek na Liblínském hřbitově
Křížek u kostela Křížek u kostela
Křížek v Horním Liblíně Křížek v Horním Liblíně
Pomník padlým Pomník padlým
Socha na návsi  Socha na návsi
Socha u kostela Socha u kostela
Trojsoší Trojsoší
Zámek v Liblíně Zámek v Liblíně
Zřícenina hradu Libštejn  Zřícenina hradu Libštejn

 

 


 Hřbitov
 

HřbitovHřbitov

 

 

 

 

 

 

 

 

 


zpět


 Kostel v Liblíně
 

Kostel v Liblíně
 

 

Kostel v Liblíně

 

 

zpět


 Křížek na Liblínském hřbitově
 

Křížek na Liblínském hřbitově


zpět


 Křížek u kostela
 

Křížek u kostela


zpět


 Křížek v Horním Liblíně 
 

Křížek v Horním Liblíně Křížek v Horním Liblíně
 



 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


zpět


 Pomník padlým


Pomník padlým


zpět


 Socha na návsi
 

Socha na návsi


zpět


 Socha u kostela


Socha u kostela

 

zpět


 Trojsoší


Trojsoší

 


zpět


 Zámek v Liblíně


Zámek v LiblíněZámek v Liblíně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Zámek byl postaven v letech 1770 - 80 nákladem rodu Ledeberů původně jej tvořilo pouze jížní křídlo. Přestavba zámku v letech 1847 - 57 dala objektu pozdně klasicistní ráz. Bylo přistavěno 2. poschodí. Práce provedl pro Wurmbrandy Josef Leiper. Fasády zámku jsou členěny tzv. Pilastrovým řádem - sloupy s volutovou či římskou hlavicí. V pokojích 1. poschodí je barokní štuková výzdoba. V anglickém parku jsou pískovécové plastiky z 18. století.


zpět


 Zřícenina hradu Libštejn

 

Zřícenina hradu Libštejn


  Okolní krajina patřila ve 12. 13. století svatojiřském klášteru. Ve 14. století se stal majitelem Oldřich Tista z Hedčan, který mezi rokem 1356 až 1367 postavil hrad. Zakladatel hradu zemřel v roce 1379 a jeho syn krátce poté prodal Libštejn Albrechtovi z Kolowrat, který byl první známý předek Kolowratů. Větev která držela Libštejn se zvala Libštejnští z Kolowrat. Stejnojmenný syn Albrechta se zval po Libštejně od roku 1936. Na Libštejně zpravidla nebydlel. Zemřel v roce 1413 a zanechal dva syny. Bedřich sídlil na Libštejně, Hanuš na Krašově. Oba byli katolíci a proto byli trnem v oku husitům. V roce 1420 vypálili husité okolí obou hradů ale o jejich dobytí se nepokoušeli. V roce 1425 přitáhli husité znovu. Oblehli Libštejn, dobyli předhradí, ale hrad hájený 80 zbrojnoši se ubránil. Husité zde nechali 400 bojovníků, aby hrad vyleželi. Po 7 nedělním obléhání uzavřeli oba bratři s husity dohodu a bojovali po jejich boku 14.8. 1431 v bitvě u Domažlic. Hanuš byl hejtmanem husitské jízdy. Bedřich v roce 1432 zemřel a zanechal dva syny Jindřich a Beneše. Beneš sídlil na Libštejně a byl příznivcem Jiřího z Poděbrad.

  V 15. století byla směrem k Liblínu postavena věžová bašta a v 16. století ještě jedna opačným směrem. Tehdy měl hrad tři věže a baštu, předhradí pak tři věže, 20 obytných stavení a kapli.

  Beneš měl dva syny Jana a Jindřicha. Jan zemřel ještě dřív než otec a tak Libštejn zdědil v roce 1495 jeho syn Jaroslav, který hned prodal Libštejn Albrechtovi synovi Hanuše z Kolowrat. Ten zemřel v roce 1510 bez přímích potomků. Hrad zdědili jeho nevlastní synové Bernard a Jan z Valdštejna. Bernard zemřel v roce 1517. Jan v roce 1540 a zanechal 5 synů. Ve společném držení měli Libštejn synové Vojtěch, Kryštof a Bohuš. V roce 1576 zemřel Kryštof. Jeho synové Jan Vojtěch a Jan Vilém byli posledními obyvateli Libštejna. Brzy se vystěhovali a v roce 1590 se hrad uvádí jako pustý. V roce 1639 byl hrad vypálen Švédy. Poté bylo jeho zdivo využíváno na stavbu zámku v Liblíně, který pak převzal funkci Libštejna jako střediska panství. 


zpět