Navigace

Obsah

Historický význam

1Řeka Berounka je významná již od nejstaršího osídlení v Česku. Tehdejší pravěká, později slovanská sídliště využívala Berounky jako přirozeného zdroje pitné vody a stravy - rybolov. Později při řece Berounce, zejména v místech tehdejších brodů a obchodních stezek, začaly vznikat první obce. První zápisky o vzniklých obcích na severním Plzeňsku (při Berounce), pocházejí z přelomu 1. a 2. tisíciletí našeho letopočtu. Dodnes se rovněž dochovaly zříceniny hradů Vížka u Druztové (vystavěné 13./14.století), Libštejn (14. století), Krašov (13. století), Karlštejn (14./15. století) a další. Z pozdějších zachovalých panských sídel se jedná o Kaceřov (16. století), Kříše (18. stol.), Liblín (18. století), Zvíkovec (18.stol.) a po proudu další. Většinou jsou účelově využity.
    Oblasti při řece Berounce byly začátkem 20. století průmyslově významné - těžba uhlí, výroba dýmavé kyseliny sírové na Břasku a související těžba vitriolových břidlic v Hromnici, Čivicích, Liblíně a okolí. Zejména s rozvojem těžkého průmyslu v Plzni (závody Škoda) a chemického průmyslu na Plzeňsku (chemický závod Kaznějov) a růstu počtu obyvatel v Plzni, došlo k prudkému nárůstu znečištění řeky Berounky. Nyní je situace jiná. Se stavbou čistírny odpadních vod pro město Plzeň v 70. letech, její komplexní rekonstrukcí koncem 90. let a se zpřísněnými normami pro továrny, došlo k výraznému zlepšení kvality vody. Nyní již nezapáchá a je i možno koupat se bez zdravotních rizik.
    Průmysl v okolí přestal být aktuální. Výjimku tvoří cementárny u Berouna. Ostatní průmyslové závody pozbyly významu, krajina je nyní využívána téměř výhradně zemědělsky a rekreačně. Dá se předpokládat, že důraz ze strany státní správy bude i nadále kladen především na zájem ochrany přírody před ekonomickým rozvojem.
 

Využití toku řeky Berounky v minulosti

    Řeka Berounka má, jak již bylo zmíněno, velmi malé energetické využití. Na přelomu 18. a 19. století byl proud vody využíván k náhonu mlýnských kol a popř. pro výrobu elektřiny na malých vodních elektrárnách. Pro využití vody za účelem uvedení mlýnského kola do pohybu bylo zapotřebí vybudovat ke každému mlýnu (elektrárně) jez. Ukázky mlýnu můžeme nalézt též četně na přítocích - např. na Třemošné, Zbirožském potoce, kde mlýny sehrály významnou roli na konci druhé světové války - posloužily jako spolehlivá místa úkrytu jednotkám odboje, dále například na řece Střele, Kříkavě, Javornickém potoce… Jezy jsou dodnes zachovány, některé se postupem času začínají vytrácet. Mlýny, které se dochovaly, slouží rekreačním účelům. Elektrárny často dodnes fungují a vyrábějí elektřinu.
 

Vodní elektrárny na řece Berounce

    Na řece Berounce můžeme nalézt několik lokálních turbínových vodních elektráren. Ty většinou patří soukromým vlastníkům a jejich význam pro dodávky elektřiny do elektrické sítě je minimální.
    Po proudu z Plzně je nejbližší v Chrástu - u Dolanského mostu, dále z 19. století nad obcí Darová.

Vít Malkus