Navigace
Obsah
Charakteristika Berounky
"Tichá voda břehy mele, povodeň se neptá…"
I údolí řeky Berounky se mění. Tam co kdysi rostly vrby, břeh možná ustoupil a přes kameny se přelévá voda. Nejvíce se břeh Berounky mění s každou významnější povodní.
Sídla položená při řece Berounce nebývají povodněmi příliš postižena. Díky dlouze zvažovanému splavnění řeky Berounky nebyly stavební záměry v těsné blízkosti toku povolovány. Nejhorší povodně na řece Berounce jsou zaznamenány z let 1784, 1872, kdy bylo zcela zatopeno náměstí v Berouně a v roce 1890, kdy byla zcela zatopena Plzeň. Pamětníci možná pamatují záplavy roku 1940 a 1978. Všichni si jistě vzpomeneme na rok 2002. Povodní tehdy velmi poznamená údolí Berounky jsou již důkladně uklizena, příroda se sama vzpamatovala a pozůstatky povodně jsou již prakticky neznatelné.
Extrémně nízké stavy vody byly zaznamenány v létě 1947 (průtok pouze 1,8 m3/s na Bílé Hoře, to je 83x méně než za stavu "stoleté vody"!). Stav z léta 2003 lze považovat za velmi nízký.
Cestou vodních mlýnů a elektráren
Kdybychom se vydali na plavbu Berounkou - od Plzně až po Roztoky u Prahy, jistě bychom si na naší plavbě brzy uvědomili, že průmyslové využití Berounky je minimální.
Proudu vody na řece využívaly v dobách dávno minulých mlynáři, v období 17.-19. století byly zřizovány jezy a náhony k vodním mlýnům.
V dnešní době je již provoz vodních mlýnů na Berounce dávnou historií. I přesto jsou významným a dosud dobře znatelným bodem významu využití síly vodního proudu.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byly na Berounce zřizovány první vodní elektrárny. Stejně jako pro vodní mlýny, ke každé vodní elektrárně byl zřízen jez a vodní náhon k turbíně. Většina zřízených elektráren je i v dnešní době v provozu.
Náhony některých původních mlýnů, které jsou nyní většinou využívány k obytným či rekreačním účelům, jsou často využívány pro pohon turbíny a slouží jako malé vodní elektrárny.
