Roku 1438 byla tvrz v majetku Rouse z Hřešihlav, syna Buška ze svinné. V 17. století ovládali panství Běšínové z Běšín, od nich je koupila roku 1706 Barbora hraběnka z Borbo. Již její synové prodali dědictví Schimdtgrebnerům, od kterých získal, panství Vančura z Řehnic roku 1729. Po něm přešly Hřešihlavy do majetku svobodných pánů z Rummerskirchů, kteří postavili nynější zámek jako správní budovu celého panství v 2 pol. 19. století. K úpravám došlo ještě v průběhu 19. století.
Zámek je pěkným příkladem drobného venkovského feudálního sídla z údobí pozdního baroka. Jednopatrová budova s krátkými bočními křídly má konkávně lomené průčelí. Park uzavírá zeď s dvěma branami. Proti zámku jsou hospodářské budovy.

Zděná, omítaná budova, s konkávně zalomeným hlavním průčelím, obdélníkového půdorysu s krátkými bočními křídly. Je jednopatrová o 6 okenních osách. Průčelí člení plochá rustika, okna mají profilovaná štuková ostění a rovnou nadokenní římsu. Střed v šíři dvou os je zdůrazněn lizenami a štítovým nástavcem, půlkruhově ukončeným. Vstup s pravoúhlým kamenným ostěním. Boční fasády jsou hladké. Přízemní křídla mají do zahrady 2 okenní osy. V zahradní frontě 2 pravoúhlé vstupy s ozdobně řešeným nadsvětlíkem a uprostřed přestupuje pravoúhlá kaple. Střecha mansardová kryta taškami s pol. věžičkou na hřebeni. Křídla mají střechy valbové. Vesměs rovné stropy. Po stranách hlavního průčelí je připojena uzavírací zeď parku s 2 zděnými branami s půlkruhově uzavřeným vjezdem. Proti zámku hosp. budovy.
Zhodnocení: příklad drobného venkovské sídla z údobí pozdního baroka